Jednou za čas si vezmu knihu, kterou jsem už četl, a přečtu ji znovu — pomalu. Ne proto, že bych zapomněl, co v ní bylo. Ale proto, že pomalé čtení je jiný druh čtení.

Co se děje, když zpomalíme

Rychlé čtení je o obsahu. Pomalé čtení je o textu samotném — o větách, o rytmu, o tom, jak autor myslí. Začnete si všímat věcí, které jste přeskočili. Věty, které jste považovali za přechody, se najednou ukazují jako jádro.

Je v tom něco paradoxního: čím méně spěcháte, tím více toho přečtete. Ne na počet stránek — ale na hloubku porozumění.

Recept, který funguje

• Čtěte bez telefonu v dosahu.
• Pokud věta zaujme, zastavte se. Přečtěte ji znovu.
• Pište si — i jen jedno slovo na okraj stránky.
• Nespěchejte na konec. Konec přijde sám.

„Číst pomalu neznamená číst méně. Znamená to číst víc." — poznámka na okraji

Neexistuje správná rychlost čtení. Existuje jen ta vaše — a ta, která vám dovolí slyšet, co text říká.